Jedna z osad, která jako zázrakem odolává všem změnám, je Ostružná. Vzkvétající hobití vesnička nedaleko Starého Brodu. K dokonalému štěstí jejím obyvatelům chybí snad už jen to, aby i okolní svět zůstával stejně bezpečný a pokojný, jako jejich domov. Proto i tady někteří přemýšlí o úrodných a klidných krajích tam daleko za horami.

Hobiti se dělí na tři „rody“ – Chluponohy, Plavíny a Staty. Všichni hobiti žijí v norách, ačkoliv Statové si osvojili zvyk stavět nízké dřevěné domečky.

 Chluponozi

Chluponozi jsou nejpočetnějším národem. Žijí v kopcovité krajině mezi řekou a horami. Jsou malí, snědí a drobní. Stejně jako ostatní rody hobitů nemají rádi vzrušení a dobrodružství, ale v případě potřeby dokáží být odvážní, obětaví a jejich tuhý kořínek zaskočí i ty největší. Chodí bosi, živí se obděláváním půdy a řemesly. Pěstují všechna řemesla kromě obuvnictví. Jsou nedůvěřiví k cizincům a věcem, které neznají a nadevše milují dobrou kuchyni. Ačkoliv jsou jako lid absolutně nekouzelní, přeci jen existuje schopnost, kterou by mnozí za čarodějnictví jistě označili – a to umění rychle a tiše zmizet, plížit se tak, až jsou téměř neviditelní.

Sílící tlak přílivu „Velkých lidí“ a zlo, které přichází z východu je nutí opouštět domov a vydat se tam někam za hory, za vidinou země, která bude jen jejich a kde budou moci žít v klidu a míru. Několik rodin Chluponohů již odešlo a ve vesnici se na cestu chystají další.

Statové

Statové jsou vyšší a rozložitější než Chluponozi. Obecně mají blíže k lidem nebo k trpaslíkům a dokonce, jak bývá předmětem údivu (i posměšků) ostatních hobitů, mužům sem tam raší na bradě jakési chmýří, vousy! Statové bydlí u řeky, buď v norách nebo v domečcích s kulatými okny a dveřmi. Někdy dokonce nosí i trpasličí boty. Jako jediní z hobitů mají rádi vodu, často jezdí po Velké řece na loďkách a loví ryby. Odcházet se ještě rozhodně nechystají, jsou odvážnější, ne tak plaší jako Chluponozi a ty trable s cestou jim za to zatím prostě nestojí.

Plavíni

Plavíni jsou odvážní a dobrodružní, často se stávali hlavami rodů a hobitích skupin. Jsou nejméně početní a obecně bývají „nejdivnější“ z hobitů. Vyšší, se světlou pletí i vlasy, většinou žijí v lesích, loví a jako jediní z hobitů se zabývají skládáním písní. Mají hodně blízko k elfům, se kterými se přátelí a od kterých se mnohému naučili. Díky své kuráži se k odchodu zatím nechystají.

Hobiti

Půlveliký, pokojný nárůdek, který má jeden velký sen. Sen o klidu a možnosti prostě jen být, obyčejně si užívat života, pěstovat na svých políčkách obilí a zeleninu, hlavně když se jim veškeré trable vyhnout obloukem. Ale právě trable, to je to, co je trápí zde, v zemičce, kde tak dlouho žili, bok po boku „Velkých lidí“ a občas i trpaslíků a elfů. A hobiti se vydávají pryč. Na dlouhou cestu za novým domovem…

Typické role:

zemědělec (zahradník, farmář, pěstitel chmele), sládek, kuchař, pekař, řemeslník, bylinkář, vzácně dobrodruh

Inspirace: 

viktoriánský anglický venkov, chodí bosi, jasné, pestré barvy

Hobity si můžete představit jako viktoriánské anglické venkovany (nebo si vzít příklad z filmu). Prosté oblečení, ženy mívají dlouhé sukně, muži kalhoty, košile a vesty. Hobiti chodí bosi, muži kouří dýmku a ženy mívají buď klobouky nebo věnečky. Hobití móda se řídí především zálibou v jasných, pestrých barvách, nejčastěji zelené a žluté.